Jedničky ve výskytu kolorektálního karcinomu!

Kolorektální karcinom je u nás vůbec jedno z nejčastějších nádorových onemocněních. Mohu to bohužel potvrdit i ze své dosavadní praxe nutriční terapeutky pro zlínské komplexní onkologické centrum. Co se týče pohlaví, vyskytuje se častěji u mužů. V celoevropském žebříčku výskytu kolorektálního karcinomu u mužů je Česká republika na prvním místě, u žen na místě druhém. Kolorektální karcinom se dělí podle anatomické lokalizace na karcinomy tračníku, nádory rektosigmoideálního spojení a nádory konečníku.
Na rozvoji tohoto typu nádoru se může podílet genetická predispozice jedince, ale hlavní příčinou jsou faktory zevního prostředí, především nevhodné stravovací návyky. Z nevhodných stravovacích návyků je potřeba vyzdvihnout úpravu masa při vysokých teplotách (smažení, pečení, grilování, uzení), nadměrnou konzumaci tuků, hlavně živočišných, masných výrobků, nedostatek vlákniny, některých vitaminů a stopových prvků. Dále to může být kouření a nadměrná konzumace alkoholu.
Nádor na počátku svého vzniku může růst tiše bez projevů. Nejčastějšími příznaky pozdního stádia onemocnění jsou změny ve frekvenci a charakteru stolice. Může se objevit zácpa, průjem, střídání zácpy a průjmu, časté nucení na stolici s pocitem nedostatečného vyprázdnění. Ve stolici může být přítomna krev nebo hleny. Někdy se mohou objevit bolesti břicha nebo oblasti konečníku. K celkovým příznakům patří nechutenství, nevolnost, slabost, únava, hubnutí, bledost nebo žloutenka, narůstající objem břicha, teploty.
V České republice je každý občan starší 50 let osobou v průměrném riziku a patří do screeningového programu. Při objevení se příznaků uvedených již v úvodu je třeba neprodleně navštívit lékaře, který doporučí další potřebná vyšetření. Lidé s výskytem nádorového onemocnění u příbuzenstva by měli být pravidelně sledováni. Dále jedinci s diagnostikovanou ulcerózní kolitidou, Crohnovou chorobou nebo celiakií jsou ohroženi vyšším rizikem tohoto typu onemocnění. Proto je potřeba, aby se celiaci a osoby s nespecifickým střevním zánětem drželi striktních dietních opatření.
Nejběžnější screeningovou metodou je vyšetření stolice na přítomnost okultního krvácení. Test by se měl provádět nejlépe každoročně. Tím se zvyšuje pravděpodobnost zjištění skrytého krvácení. Pozitivu testu mohou způsobit i zánětlivé změny, krvácení z hemoroidů nebo stravovací chyby během testu (konzumace květáku, brokolice, ředkviček nebo červeného masa). Test je dostupný u každého lékaře. Je-li test pozitivní, musí následovat kolonoskopické vyšetření pro potvrzení nebo vyloučení malignity.
Závěrem bych chtěla dodat… nezapomínejte na konzumaci ovoce a zeleniny. A co takhle přisypat ořechy a olejnatá semena do snídaňové kaše? Navíc, kouzlit se dá i s luštěninami – připravíte z nich chutné polévky, hlavní pokrmy, saláty, pomazánky a jiné. Stačí se inspirovat.
 
Zdroj: VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Klinická onkologie pro sestry. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3742-3.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *