Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Soudě podle počasí od uplynulého víkendu, slunečných dnů ubývá a podzim pomalu klepe na dveře. Proto bude řeč o vitamínu D neboli kalciferolu, který je velice často spojován se slunečním zářením.

Rozeznáváme…

• ergokalciferol (vitamín D₂) – výskyt v potravinách rostlinného původu
• cholekalciferol (vitamín D₃) – výskyt v potravinách živočišného původu. Lidský organismus je schopen syntetizovat v kůži významné množství vitamínu D₃ pomocí působení slunečního záření především v létě, kdy je intenzita slunečních paprsků nejsilnější.

Proč právě vitamín D?

Vitamín D přispívá k normálnímu vstřebávání vápníku a fosforu, normální hladině vápníku v krvi, k udržení normálního stavu kostí, zubů a činnosti svalů. Přispívá také k normální funkci imunitního systému a podílí se na procesu dělení buněk. Optimální přívod vitamínu D snižuje riziko vzniku nádorových, autoimunitních a psychických onemocněních a svalové slabosti ve stáří.

Mladí nebo staří?

Velký význam z hlediska prevence rachitidy má pravidelný příjem vitamínu D v kojeneckém věku pomocí doplňku stravy. Obsah vitamínu D v mateřském mléce nestačí pro pokrytí potřeby kojence. Během prvního roku života je doporučena denní dávka vitamínu D 10 – 12,5 μg nezávisle na ročním období. Pro děti od 1. roku až pro dospělé do 65. roku věku je doporučován příjem 5 μg/den. Podle některých novějších údajů by měl být denní přívod až 20 – 25 μg, tedy vyšší než udává referenční hodnota DACH.

Ve stáří je schopnost tvorby vitamínu D v kůži značně omezena ve srovnání s mladšími dospělými jedinci. Syntéza je také snížena omezeným pobytem na slunci. Zvýšeným příjmem vitamínu D lze zpomalit proces odbourávání kostí a případně snížit riziko zlomenin kostí. K dosažení optimálního účinku u této rizikové skupiny jedinců je nutný příjem nad 10 μg/den, v některých zdrojích se uvádí dávka až 100 μg/den.

Kdo je rizikový?

Absorpce vitamínu D z potravy probíhá spolu s tuky, ta může být omezena poruchami trávení např. při nedostatečné funkci žlučníku a slinivky břišní, celiakii, Crohnově chorobě nebo jiných gastrointestinálních onemocněních. Antiepileptika (užívaná při epilepsii) a hypnotika (na spaní) zvyšují potřebu vitamínu D až na 25 μg/den z důvodu urychlení metabolismu.

A co mám jíst?

Mezi potraviny, které hrají klíčovou roli v příjmu vitamínu D, patří rybí tuk, tučné ryby (sled, makrela), játra, margarín (obohacený vitamínem D) a vaječný žloutek. Skladováním a přípravou pokrmů není aktivita tohoto vitamínu podstatně ovlivněna.

Většina naší populace není schopna pokrýt potřebu vitamínu D v zimním období. Vigantol je registrovaný léčivý přípravek, který má zaručené účinky a vydává se pouze na předpis. Pokud o něj máte zájem, požádejte svého ošetřujícího lékaře. Vitamin D lze zakoupit také ve formě doplňků stravy bez lékařského předpisu, ale jejich účinek nemusí být tak spolehlivý.

 

Zdroj informací:

Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 978-80-254-6987-3.

Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí.

KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4533-6.